On-line slovník - zadejte slovo pro překlad

Slovíčko : i část slova

Reklama

Anglická gramatika

Seznam článků: Anglická gramatika, Podstatná jména, Přídavná jména, Angličtina, Znalost angličtiny

Anglická gramatika

Angličtina patří do skupiny západogermánských jazyků. Vyvinul se z anglo-saského dialektu, který byl od roku 1066 po vítězství Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastings ovlivněn francouzštinou. Toto vedlo ke značnému zjednodušení gramatiky. Z flektivního jazyka se stal převážně analytický jazyk s pouhými zbytky flexe.
Angličtina je převážně analytický jazyk, proto má velmi ustálený slovosled. Na rozdíl od češtiny používá daleko více funkčních slov (determinanty, předložky, spojky, zájmena).
Díky latinskému a francouzskému vlivu má angličtina velmi bohatou slovní zásobu a vyskytuje se řada synonym. Většinou platí pravidlo, že v hovoru se používají slova germánského původu, ve formálním hovoru či ve psané podobě slova francouzského a latinského původu.
např. ask (germ.) -> demand (fr.) -> interrogate (lat.)

Slovní druhy

- Podstatná jména - nouns
- Determinátory - determiners
- Přídavná jména - adjectives
- Číslovky - numerals
- Zájmena - pronouns
- Slovesa - verbs
- Příslovce - adverbs
- Předložky - prepositions
- Spojky - conjunctions
- Citoslovce - interjections

Systém anglických slovesných časů

Minulé časy

Předminulý čas

Předminulý čas se vztahuje k ději v minulosti, který se stal (a je ukončen) před jinou činností v minulosti. Tvoření - je pro všechny osoby stejné:

Kladná věta: Podmět + had + příčestí minulé + zbytek věty. (I had seen him before I met you.)
Zápor: Podmět + hadn't (had not) + příčestí minulé + zbytek věty. (I hadn't seen him before I met you.)
Otázka: převrácením slovosledu - Had (hadn't) + podmět + příčestí minulé + zbytek věty?
Použití: předminulý čas se používá k podívání se do doby v minulosti a vztahuje se k události, která se stala PŘED tím.

Minulý čas prostý

Tvoření - je pro všechny osoby stejné:

Kladná věta: Podmět + sloveso v minulém tvaru + zbytek věty. (I went to Manchester two weeks ago.)
Zápor: Podmět + didn't (did not) + sloveso v infinitivu + zbytek věty. (I didn't go to Manchester three weeks ago.)
Otázka: Did + podmět + sloveso v infinitivu + zbytek věty? (Did you enjoy the meal?)
Použití:
k vyjádření ukončeného děje v minulosti.
k vyjádření děje, který následuje za jiným v příběhu, vyprávění apod.
k vyjádření minulé události nebo zvyku.

Předpřítomný čas

Předpřítomný čas znamená „před teď“, nevyjadřuje, kdy se událost stala, jakmile řekneme přesný čas, musíme použít minulý čas prostý

Tvoření

Kladná věta: Podmět + have (3.os.j.č. has) + příčestí minulé + zbytek věty. (He has lived in Rome.)
Zápor: Podmět + haven't (3.os.j.č. hasn't) + příčestí minulé + zbytek věty. (The taxi hasn’t arrived.)
Otázka: Have (has) + podmět + příčestí minulé + zbytek věty? (Have you ever been to France?)
Použití:
vyjadřuje děj, který začal v minulosti a stále pokračuje
vyjadřuje děj, který se stal někdy v našem životě, událost se stala v minulosti a je ukončena, ale účinek je stále „cítit“; není důležité, kdy se děj odehrál.
vyjadřuje minulou událost, která má přítomný následek, děj je obvykle v nedávné minulosti.

Přítomné a budoucí časy

Přítomný čas prostý

Jeden z nejběžnějších časů v angličtině

Tvoření:
Kladná věta: Podmět + sloveso (3.os.j.č -s) + zbytek věty. (I go to school every day.)
Zápor: Podmět + don't (3.os.j.č. doesn't) + sloveso + zbytek věty. (I don't stay at home.)
Otázka: Don't (3.os.j.č. doesn't) + podmět + sloveso + zbytek věty? (Do you like ice-cream?)
Použití:
k vyjádření činnosti, která se stále opakuje, zvyku
k vyjádření děje, který je vždy pravdivý
k vyjádření děje, který je stejný po dlouhou dobu, stavu

Předbudoucí čas

Předbudoucí čas se příliš nepoužívá, tvoří se podobně jako čas předminulý a předpřítomný použitím slovesa ‚have‘. Vyjadřuje, že událost bude ukončena před určitým časem.
I’ll have done all my work by this evening. (dnes večer už budu mít všechnu práci hotovou.)

Budoucí tvary

V angličtině není žádný budoucí čas jako takový, nicméně je zde několik tvarů, které se mohou vztahovat k budoucnosti - tři z nich jsou will, going to a přítomný čas průběhový. Rozdíl mezi nimi není v blízkosti nebo vzdálenosti budoucnosti, ani v jistotě; mluvčí volí budoucí tvar v závislosti na době, kdy bylo učiněno rozhodnutí a jak se mluvčí na budoucí událost dívá.

1. Předvídání (will, going to)

Will se nejčastěji používá jako pomocné sloveso ukazující na budoucí čas, vyjadřuje budoucí fakt nebo předvídání - to se nazývá „čistou budoucností“ nebo budoucím časem prostým. (We will be away for two weeks.) Will použité pro předvídání může být založeno více na názoru než na faktu. (I think Laura will do very well in her exams. She works hard.)

Going to se také může použít u předvídání, zvláště, když je založeno na přítomném faktu, je zde nějaký důkaz, že se něco určitě stane. (She is going to have a baby. (je vidět, že je těhotná))

Někdy není mezi will a going to žádný rozdíl.

2. Rozhodnutí a záměr (will, going to)

Will se také používá jako modální pomocné sloveso k vyjádření rozhodnutí, záměru nebo nabídky vytvořené v okamžiku mluvení (I’ll have the steak please.) Going to se používá k vyjádření budoucího plánu, záměru nebo rozhodnutí vytvořeného před okamžikem mluvení (When I grow up, I’m going to be a doctor.)

3. Dohody (přítomný čas průběhový)

Přítomný čas průběhový se může použít k vyjádření budoucí dohody mezi lidmi, to se obvykle vztahuje k blízké budoucnosti. (We’re going out with Jeremy tonight.) Někdy není rozdíl mezi odsouhlasenou dohodou (přítomný čas průběhový) a záměrem (going to) (We’re going to get / we’re getting married in the spring.)

Průběhový a pasivní tvar

Všechny tyto časy mohou být použity ve tvaru průběhovém a pasivním tvaru:

Průběhový čas

We were walking across the field when we were attacked by a bull.
I’ve been learning English for years.
What are you doing on your hands and knees?
Don’t phone at 8.00. We’ll be eating.

Průběhový tvar klade důraz na délku činnosti,

jsme si vědomi doby mezi začátkem a ukončením činnosti, která však není trvalá. (I’m staying with friends until I find a flat.) *protože činnost probíhá určitou dobu, může být přerušena. (Am I disturbing you? No. I’m just doing the ironing.)
činnost nemusí být ukončena (Who’s been drinking my beer? (nějaké zbylo))
činnosti označované určitými slovesy trvají delší dobu, např. live, work, play; použitím průběhového tvaru poukazujeme, že činnost byla dočasná, omezená. (Hans is living in London while he’s learning English.)
činnosti označované jinými slovesy trvají kratší dobu, např. lose, break, cut, hit; použitím průběhového tvaru říkáme, že činnost probíhala déle nebo na zvyk. (I’ve been cutting the grass. (několik hodin))

Pasivní tvar

When I got to the party, Peter had been arrested for fighting.
This picture was painted by Canaletto.
She has been thrown through the window twice.
These books were printed in London.
It will have been done by tomorrow.
Trees will be planted.

Pasivní věty se zaměřují více na předmět než vykonavatele děje (Hamlet, one of the greatest tragedies, was written in 1599.) Ve většině případů se nepoužívá ‚by‘ a vykonavatel (Hamlet was written by W. Shakespeare.), protože vykonavatel není důležitý, není znám nebo je obecně znám. (This house was built in the seventeenth century.)

Informace o článku Anglická gramatika

Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
Originální článek na Wikipedii

Kam dále :

Anglická gramatika, Podstatná jména, Přídavná jména, Angličtina


Nálepky pro tuto stránku

Anglicko-český slovník, on-line překlad, překlady do češtiny, překlady do angličtiny, Slovník a překlady on-line